Alkohol/Víno: Jaké jsou historické záznamy o kvašených nápojích v Bibli?

Všeobecnì se má za to, že v biblických dobách byla veškerá vínová šáva nevyhnutelnì kvašená, èímž si mnozí pøedstavují, že kdekoliv v Bibli je zmínìno „víno“, je myšlen alkoholický nápoj v podobì, jaké jej známe dnes. Avšak dávné civilizace objevily a používaly nìkolik zpùsobù, jak zabránit ovoci a nápojùm kvasit, tudíž se jim podaøilo uchovávat i nealkoholickou vinnou šávu. Upravovali ji:

  1. Vaøením hroznové šávy (nebo jiného ovoce) a zredukováním na sirup, který se dá pozdìji zøedit.
  2. Vaøením šávy v nádobách s minimem odpaøování a následným utìsnìním vèelím voskem.
  3. Sušením ovoce na slunci a pozdìji opìtovným namoèením k výrobì vína.
  4. Cezením pro vylouèení glutenu.
  5. Pøidáváním síry do ovocné šávy – proces, který zabraòuje zkvašení.

 

Lidé v dávných dobách dobøe znali všechny výše uvedené metody vèetnì vaøení kvašené šávy zpùsobujícího odstranìní alkoholu. Poznámka k první metodì úpravy: Aristoteles (pøed r. 384 pø. Kr.) napsal: „Víno v Arkádii bylo tak ztuhlé, že jej bylo tøeba seškrábnout ze stìn nádob, ve kterých bylo uloženo, a tyto výškrabky opìt namoèit ve vodì.“ (Nottovy lekce o biblické vyváženosti, str. 80)

Básník Horatius (r. 65 pø. Kr.) ve své poezii vyznává: „Není lepšího vína k pití nad to Lesboské; bylo jako nektar … a nepøivodilo opilost.“

„V Mišnì je napsáno, že Židé byli zvyklí pít vaøené víno.“ (Kittùv nauèný slovník biblické literatury, sv. 2, str. 447) Pøirozenì, že následkem vaøení bylo toto víno zcela nealkoholické, kdyby již nebylo zbaveno kvasu jiným zpùsobem konzervování.

„Albert Barnes, D.D., (presbyterián) napsal ve svém komentáøi na text u Jana 2,10 toto: „Židovské víno, to byla èistá vinná šáva bez jakékoli stopy po alkoholu. Byl to obvyklý lidový nápoj a nezpùsoboval opilství.“

Adam Clarke (metodista) ve svém známém Biblickém komentáøi na text v Genesis 40,11 vysvìtluje: „Zde nacházíme, že ve starodávném vyjádøení víno znamenalo vinnou šávu bez kvasu. Èíšník vzal hrozen (vína), vymaèkal šávu do èíše a hned ji podal do rukou svého pána. Tento nápoj se v døívìjších dobách jmenoval hebrejsky ‚yayin‘, øecky ‚oinos‘ a latinsky ‚mustum‘.“ Clarkùv historický slovník je v souladu s Písmem svatým, které prohlašuje: „…Když se najde v hroznu šáva, øíkává se: Nemaø jej, je v nìm požehnání.“ Izajáš 65,8

Question Categories