Bible: Historie ekumenické Bible

První zmínky o Bibli, které v Čechách známe, pocházejí z doby říše velkomoravské. Je to cyrilometodějský překlad Písem svatých do staroslověnštiny, ve své době jedinečné dílo v literaturách slovanských vůbec.
V 11. až 12. století se setkáváme s tzv. glosy. První české glosy, které se z té doby zachovaly coby meziřádkové poznámky do latinské Bible z 9. století, jsou dnes uloženy v Národní vídeňské knihovně.
První překlady Bible do češtiny vznikaly v klášterech, byly to především bohoslužebné texty jako žalmy a evangelia. První dnes známý meziřádkový překlad žalmů pochází z ženského kláštera sv. Jiří na Pražském hradě z doby před rokem 1300. Zajímavé tu bylo, že tyto vepsané texty nebyly přímým překladem latinského textu; pocházely pravděpodobně z nějakého staršího vydání či z ústních podání.
Až za vlády Václava IV. (od r. 1378) dochází v našich zemích k prvním doslovným překladům Bible. Nejstarší naší českou doslovnou rukopisnou Biblí je Bible Leskovecko-drážďanská z 80. let 14. století. Bohužel r. 1914 byla zapůjčena do Belgie, kde při požáru shořela. Jediné, co se po tomto tisku dochovalo, byla asi třetina textů na fotografiích a opisech. Zato se do dnešní doby zachovala Bible Litoměřicko-třeboňská z let 1411–1414 nebo např. dvoudílná Olomoucká bible z r.1417.
Vzhledem k tomu, že Bible je knihou velice rozsáhlou, zhotovení jejího opisu trvalo dlouhou dobu. Navíc to bylo velmi drahé a špatně se hledal někdo, kdo by ji k opisu na takovou dobu zapůjčil. Texty se tedy čerpaly z různých biblických pramenů, čímž časem docházelo k nejednotě textu. Začátkem 15. století bylo proto nutné udělat revizi překladů: všechny Bible z 15. století byly tedy pořízeny jako překlady z latiny.
Vynález knihtisku Gutenbergem r.1440 znamenal významný převrat v jejím šíření. První tištěnou knihou vůbec byla Bible Mazarinova z r.1752–1755 z Mohuče. Po dvaceti letech vychází první český prvotisk Bible v neznámé české tiskárně – Nový zákon. Češi mohou být právem hrdi na to, že Nový zákon vyšel tiskem před rokem 1487 a 1498, neboť do roku 1501 vyšla v Evropě Bible tiskem pouze v němčině a franštině. Celá Bible u nás byla vytištěna hned dvakrát – Pražská bible (1488) a Kutnohorská bible (1489). Česká Bible byla ve své době jediným biblickým překladem slovanským.
V údobí humanismu a reformace byla poptávka po překladech Bible přímo z původních jazyků. Erasmus Rotterdamský vydal Nový zákon řecky a přeložil jej do latiny – do češtiny byl tento překlad pak přeložen Benešem Optátem a Petrem Gzelem. Tato Bible byla pak vydávána prakticky každoročně – šlo o tzv. Melantrišky (1549,1556,1560,1570,1577), na ně navazuje Veleslavínka z r. 1613 a Bible Svatováclavská (Nový zákon 1677, celá 1715).
Největším vrcholem českého biblického úsilí je Bible kralická (1579–1594), jakožto vynikající překladatelské i tiskařské dílo. V Evropě nebylo překladu lepšího, ani Angličané, Vlachové, Francouzi i Luther nikdy tak výborného a kvalitního překladu nedosáhli. Bible kralická se stala knihou živou v našich zemích po dalších 400 let.
Vzhledem k tomu, že se český jazyk za tu dobu změnil a kralický překlad se stal pro našeho čtenáře obtížnějším, na počátku našeho století vznikaly další překlady, např. Hejčlův překlad Starého zákona, Žilkův novozákonní překlad atp. Od r.1961 do r.1979 pracovali překladatelé na prvním našem českém překladu, na němž by se podílela nejen jedna, ale více různých křesťanských církví, na českém ekumenickém překladu.

Question Categories