Zprostředkování: Co říká Bůh o věštění?

Zprostředkování je moderní výraz pro to, co Bible nazývá věštění nebo spiritismus. Vědma je mystik, který se stává prostředníkem neboli vnímavým společníkem (médiem) pro inteligentní komunikaci přicházející z duchovního světa. Jaký je Boží postoj k věštění? Je vyjádřen v Bibli, Leviticus 19,31: „Neobracejte se k duchům zemřelých a nevyhledávejte vědmy a neposkvrňujte se jimi. Já jsem Hospodin, váš Bůh.“

Zprostředkování je věštecká metoda, která existovala již od pradávna. Většina současných věštců své umění získává z praktikování východních meditací. Při nich dochází ke změnám ve vědomí, které zprostředkovateli umožňují vnímat duchovní poselství. To se projevuje jako našeptávající hlas, zřetelné ‚myšlenkové vnuknutí‘, které je vnímáno v klidu mysli daného zprostředkovatele. Zkušená média se mohou dostat až do stavu transu, pomocí něhož duchovní bytost převezme přímou kontrolu nad hlasem samotného média (zprostředkovatele) a mluví skrze něj hlasem a přízvukem, který je zcela odlišný od přirozeného stylu řeči média. Říká se, že telepatické komunikace přicházejí od vysoce vyvinutých duchovních bytostí, které existují ve sférách, jež jsou lidem pro svou duchovní dimenzi neviditelné. Někdy má také médium vidění (při vědomí), skrze které vidí ducha a jeho projevy ve viditelné formě. Tito duchovní rádci většinou mají na sobě bílé roucho, které často vyzařuje třpytivé, zlato-bílé světlo. Prohlašují, že přijatá poselství obsahují nadlidskou moudrost a pravdu a jsou pro lidstvo prospěšná.

Věštění bylo mezi pohany na biblických územích běžné. Bůh před ním „děti Izraele“ varoval těsně před jejich vejitím do Zaslíbené země v Kenaanu. Čteme o tom v Bibli, v Deuteronomiu 18,9–12: „Až vstoupíš do země, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh, neuč se jednat podle ohavností oněch pronárodů. Ať se u tebe nevyskytne nikdo, kdo by provedl svého syna nebo svou dceru ohněm, věštec obírající se věštbami, mrakopravec ani hadač, ani čaroděj, ani zaklínač, ani ten, kdo se doptává duchů zemřelých, ani jasnovidec, ani ten, kdo se dotazuje mrtvých. Každého, kdo činí tyto věci, má Hospodin v ohavnosti. Právě pro tyto ohavnosti Hospodin, tvůj Bůh, před tebou vyhání ony pronárody.“

Izraelský král Saul vyhledal radu od média, věštkyně z Én-dóru. Pelištejci se chystali napadnout Izraelskou armádu. Saul byl ve vzpouře vůči Bohu a v zoufalství vyhledal službu spiritistky. 1. Samuelova 28,8 nám říká že „Saul se přestrojil, vzal si jiné šaty a šel tam spolu se dvěma muži. Přišel k té ženě v noci a řekl jí: ‚Věšti mi prostřednictvím ducha zemřelého. Přivolej mi, koho ti řeknu.‘ Potom Saul požádal, aby mu zprostředkovatelka vyčarovala ducha zemřelého proroka Samuela, aby se jej mohli zeptat na záležitost týkající se Pelištejců. „Ale král jí řekl: ‚Neboj se! Co vidíš?‘ Žena Saulovi odvětila: ‚Vidím božský zjev, jak vystupuje ze země.‘ Řekl jí: ‚Jak vypadá?‘ Odpověděla: ‚Vystupuje starý muž, zahalený pláštěm.‘ Saul poznal, že to je Samuel, padl na kolena tváří k zemi a klaněl se.“ (v. 13.14)

Dříve než se šel Saul doptávat média, měl se lépe obeznámit s tím, před čím Hospodin varoval v Leviticu 20,6: „Kdyby se někdo uchyloval k duchům zemřelých a k vědmám, aby s nimi smilnil, proti takovému se obrátím a vyobcuji jej ze společenství jeho lidu.“ Saulova výprava skončila tragédií. Krátce po jeho návštěvě u čarodějnice si král sám (poté co byl zraněn) vzal život. Byl ten médiem vyčarovaný duch opravdovým poslem Božím? Bible na tuto otázku odpovídá v 1. Paralipomenon 10,13: „Tak zemřel Saul pro svoji zpronevěru; zpronevěřil se Hospodinu, protože nedbal na Hospodinovo slovo. Dokonce se dotazoval věštícího ducha.“ Duch od věštkyně byl podvodník, vždyť samo Písmo uvádí že Saul „nedbal na Hospodinovo slovo“.

Stejně tak jako dávný král Saul, i dnes se lidé dotazují okultních médií. Několik věšteckých zprostředkovatelů se stalo zbohatlými celebritami, a to díky svým předpovědím, které se publikují v bulvárním tisku, a skrze poradenství dobře platící klientely hollywoodských hvězd, politiků a ministrů. Tito ‚psychologové‘ často tvrdí, že zprostředkovávají slova ‚Ježíše Krista‘, ‚Boha JHVH‘ nebo ‚Panny Marie‘. Ale jaký je pravý původ poselství vyslovených těmito duchy?

Jedna událost ze života apoštola Pavla vrhá světlo na jejich původ. Pavel byl se svými společníky Lukášem a Silasem v pohanském městě Fillipis. Čteme o tom v Bibli, ve Skutcích apoštolů 16,16–18: „Když jsme šli jednou do modlitebny, potkala nás mladá otrokyně, která měla věšteckého ducha a předpovídáním budoucnosti přinášela svým pánům značný zisk. Chodila za Pavlem a za námi a stále volala: ‚Toto jsou služebníci nejvyššího Boha. Zvěstují vám cestu ke spáse.‘ A to dělala po mnoho dní. Pavlovi to bylo proti mysli, obrátil se proto na toho ducha a řekl: ‚Ve jménu Ježíše Krista ti přikazuji, abys z ní vyšel!‘ A v tu chvíli ji ten zlý duch opustil.“

Duch pohanské otrokyně byl zlý duch – démon, kterého byl Pavel schopen vyhnat. Sám Ježíš v několika případech čelil lidem, kteří byli pod mocí démonských duchů. Například Marek 1,24–26 uvádí: „V jejich synagóze byl právě člověk posedlý nečistým duchem. Ten vykřikl: ‚Co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zahubit? Vím, kdo jsi. Jsi svatý Boží.‘ Ale Ježíš mu pohrozil: ‚Umlkni a vyjdi z něho!‘ Nečistý duch jím zalomcoval a s velikým křikem z něho vyšel.“

Zlí duchové a andělé, kteří kdysi žili s Bohem v nebi, se spolu se satanem vzbouřili a byli svrženi dolů na planetu Zemi. Bible to dokládá ve Zjevení Janově 12,7–9: „A strhla se bitva na nebi: Michael a jeho andělé se utkali s drakem. Drak i jeho andělé bojovali, ale nezvítězili, a nebylo již pro ně místa v nebi. A veliký drak, ten dávný had, zvaný ďábel a satan, který sváděl celý svět, byl svržen na zem a s ním i jeho andělé.“

Protože tito duchové, kteří spolupracují s médii, jsou od satana, práce těchto lidí je s Bohem neslučitelná. V době Izraele byl dokonce každý, kdo by se zabýval věštěním, odsouzen k smrti. Je to uvedeno na několika místech Bible: v knize Leviticus 20,27: „Muž či žena, v nichž by byl duch zemřelých nebo duch věštecký, musejí zemřít.“; v Izajáši 8,19: „Řeknou vám: ‚Dotazujte se duchů zemřelých a jasnovidců, kteří sípají a mumlají.‘ Což se lid nemá dotazovat svého Boha? Na živé se má ptát mrtvých?“ V těchto slovech je jasné varování z nebe.

Potřebujeme-li radu, máme se obracet k Bohu. K tomu, který nás ujišťuje ve 2. Paralipomenon 7,14: „Když můj lid, který se nazývá mým jménem, se pokoří a bude se modlit a vyhledávat mě a odvrátí se od svých zlých cest, tehdy je vyslyším z nebes, odpustím jim jejich hřích a uzdravím jejich zemi.“ Bůh, jeho Slovo a Bible je naší oporou a světlem života. Žalmista v Žalmu 119,105 vyznává: „Světlem pro mé nohy je tvé slovo, osvěcuje moji stezku.“

Question Categories