Chození

S jakým typem èlovìka bychom mìli chodit? Bible nám poradí v 2. listu Timoteovi 2,22: „Vyhýbej se mladické prudkosti, usiluj o spravedlnost, víru, lásku a pokoj s tìmi, kdo vzývají Pána z èistého srdce.“ Není moudré chodit s nìkým, kdo nemiluje Boha. Øíká to Bible, 2. Korinským 6,14.15: „Nedejte se zapøáhnout do cizího jha spolu s nevìøícími! Co má spoleèného spravedlnost s nepravostí? A jaké spolužití svìtla s temnotou? Jaký souzvuk Krista s Beliálem? Jaký podíl vìøícího s nevìøícím?“ V knize Ámos 3,3 je psáno: „Pùjdou spolu dva, jestliže se nedohodli?“ Nechoï s tím, kdo sice øíká, že je køesan, ale nežije tak. I pøed tím nás Bible varuje, 1. Korinským 5,11: „Mìl jsem však na mysli, abyste se nestýkali s tím, kdo si sice øíká bratr, ale pøitom je smilník nebo lakomec nebo modláø nebo utrhaè nebo opilec nebo lupiè; s takovým ani nejezte.“ Vyvaruj se též chození s nìkým, kdo má špatnou povahu. Bible v Pøísloví 22,24.25 radí: „Nepøátel se s hnìvivým èlovìkem a s mužem vznìtlivým se nestýkej, a se nepøizpùsobíš jeho stezkám a nenastražíš léèku své duši.“ Nechoï ani s líným køesanem. Je to zapsáno v Bibli, 2 Tesalonickým 3,6: „Pøikazujeme vám, bratøí, ve jménu Pána Ježíše Krista, abyste se stranili každého bratra, který vede zahálèivý život a nežije podle nauèení, která jste od nás pøevzali.“ Vnitøní krása je nejdùležitìjší. Pøipomíná nám to Bible v 1. listu Petrovì 3,4: „…nýbrž to, co je skryto v srdci a co je nepomíjitelné: tichý a pokojný duch; to je pøed Bohem pøevzácné.“ Choï s tím, kdo má dobré názory. Takové doporuèení najdeme v Bibli, Øímanùm 15,5.6: „Bùh trpìlivosti a povzbuzení a vám dá, abyste jedni i druzí stejnì smýšleli po pøíkladu Krista Ježíše, a tak svornì jednìmi ústy slavili Boha a Otce našeho Pána Ježíše Krista.“ Choï s tím, kdo tì dokáže povzbudit a podpoøit. I to je v Bibli, Filipským 2,1.2: „Je-li možno povzbudit v Kristu, je-li možno posílit láskou, je-li jaké spoleèenství Ducha, je-li jaký soucit a slitování: dovršte mou radost a buïte stejné mysli, mìjte stejnou lásku, buïte jedné duše, jednoho smýšlení.“ Nemìli bychom si hledìt pouze své známosti; mysleme i na ostatní. Vede nás k tomu Bible, Filipským 2,4: „…každý a má na mysli to, co slouží druhým, ne jen jemu.“ Nechme vztah rùst pomalu krok za krokem. V Bibli , 2. listu Petrovì 1,5–8, je napsáno: „Proto také vynaložte všecku snahu na to, abyste ke své víøe pøipojili ctnost, k ctnosti poznání, k poznání zdrženlivost, ke zdrženlivosti trpìlivost, k trpìlivosti zbožnost, ke zbožnosti bratrskou náklonnost a k bratrské náklonnosti lásku. Máte-li tyto vlastnosti a rozhojòují-li se ve vás, nezùstanete v poznání našeho Pána Ježíše Krista neèinní a bez ovoce.“ Èeho bychom se v našem vztahu mìli vyvarovat? Odpoví nám Bible, Øímanùm 13,13: „Žijme øádnì jako za denního svìtla: ne v hýøení a opilství, v nemravnosti a bezuzdnostech, ne ve sváru a závisti.“ Chození by nemìlo zahrnovat i sexuální vztah. Bible se v 1. Korinským 6,13.18 vyjadøuje jasnì: „Jídlo je pro žaludek a žaludek pro jídlo; Bùh však jednou uèiní konec obojímu. Tìlo však není pro smilstvo, nýbrž pro Pána, a Pán pro tìlo. Varujte se smilstva! Žádný jiný høích, kterého by se èlovìk dopustil, netýká se jeho tìla; kdo se však dopouští smilstva, høeší proti vlastnímu tìlu.“ Zachovejme si èistotu. V Bibli, 1. listu Janovì 3,3, je psáno: „Každý, kdo má tuto nadìji v nìho, usiluje být èistý, tak jako on je èistý.“ Mìl by to být Pán Bùh, kdo ovlivòuje náš život vèetnì sexuálních tužeb a aktivit; jedinì tak sami sobì neublížíme. Bible v 1. Tesalonickým 4,3–5 øíká: „Nebo toto je vùle Boží, vaše posvìcení, abyste se zdržovali necudnosti a každý z vás aby umìl žít se svou vlastní ženou svatì a s úctou, ne ve vášnivé chtivosti jako pohané, kteøí neznají Boha.“ Co bys mìl udìlat v pøípadì, že tvùj vztah dospìl pøíliš daleko právì v sexuální oblasti? Nejprve pøiznej svùj høích. Pøíklad takového doznání najdeme v Žalmu 51,3–5: „Smiluj se nade mnou, Bože, pro milosrdenství svoje, pro své velké slitování zahlaï moje nevìrnosti, moji nepravost smyj ze mne dokonale, oèis mì od mého høíchu! Doznávám se ke svým nevìrnostem, svùj høích mám pøed sebou stále.“ Poté popros o odpuštìní – Bùh øíká, že mùžeš zaèít znovu. Také pøíklad takové prosby najdeme v Bibli, Žalm 51,8–13: „Ano, v opravdovosti máš zalíbení, dáváš mi poznávat tajuplnou moudrost. Zbav mì høíchu, oèis yzopem a budu èistý, umyj mì, budu bìlejší nad sníh. Dej, a slyším veselí a radost, a jásají kosti, jež jsi zdeptal. Odvra svou tváø od mých høíchù, zahlaï všechny moje nepravosti. Stvoø mi, Bože, èisté srdce, obnov v mém nitru pevného ducha. Jen mì neodvrhuj od své tváøe, ducha svého svatého mi neber! Dej, a se zas veselím z tvé spásy, podepøi mì duchem oddanosti.“ Nakonec uvìø, že ti Bùh odpustil, a už si to více nevyèítej. V Žalmu 32,1–6 se píše: „Blaze tomu, z nìhož je nevìrnost sòata, jehož høích je pøikryt. Blaze èlovìku, jemuž Hospodin nepravost nepoèítá, v jehož duchu není záludnosti. Mlèel jsem a moje kosti chøadly, celé dny jsem pronaøíkal. Ve dne v noci na mnì tìžce ležela tvá ruka, vysýchal mnì morek jako v letním žáru. Svùj høích jsem pøed tebou pøiznal, svoji nepravost jsem nezakrýval, øekl jsem: ‚Vyznám se Hospodinu ze své nevìrnosti.‘ A ty jsi ze mne sòal nepravost, høích mùj. Proto a se každý vìrný k tobì modlí v èas, kdy lze tì ještì nalézt. I kdyby se vzdulo mocné vodstvo, k nìmu nedosáhne.“ Bùh má pro tebe pøipraveného partnera. Je to uvedeno v Bibli, Genesis 2,18: „I øekl Hospodin Bùh: ‚Není dobré, aby èlovìk byl sám. Uèiním mu pomoc jemu rovnou.‘“ Popros Pána Boha, aby ti jej dal. V biblické knize Pøísloví 19,14 se praví: „Dùm a majetek lze zdìdit po otcích, ale prozíravá žena je od Hospodina.“ Bùh ti dá vše podle pøání tvého srdce. Mùžeme se o tom pøesvìdèit napø. v Žalmu 37,4: „Hledej blaho v Hospodinu, dá ti vše, oè požádá tvé srdce“, nebo v Matoušovì evangeliu 6,8: „Nebuïte jako oni; vždy váš Otec ví, co potøebujete, døíve než ho prosíte.“