V Bibli se uvádí jeden velice důležitý text, 2. Korintským 6,14: „Nedejte se zapřáhnout do cizího jha spolu s nevěřícími!“ Podle této rady je zřejmé, že křesťan by si neměl brát nevěřícího ani jinověrce (Žida, muslima apod.). V Deuteronomiu 7,1–6 Bůh nařizuje Izraelitům zničit všechny obyvatele Kenaanu a neuzavírat s nimi manželství. Toto nařízení odůvodňuje tím, že by to „odvrátilo tvého syna ode mne, takže by sloužili jiným bohům“.
Bible se nestaví proti obyvatelům jiných národů. Bohu nezáleží na barvě pleti či původu, ale na upřímně hledajícím srdci, které odpovědělo na Boží volání a přijalo Kristovu očišťující moc. Mojžíšova žena byla jiné rasy a Áron a Miriam byli potrestáni za to, že toto Mojžíšovo smíšené manželství kritizovali. Tento příběh je zaznamenán v Numeri 12,1–15. Mnozí čtenáři Bible nalezli potěšení v knize Rút. Tato žena je další z cizinců, jež se stala součástí Kristova rodokmenu, stejně jako nevěstka Ráchab, která byla také z jiného národa. Kristův rodokmen je zapsán v evangeliu podle Matouše v 1.kapitole. Také Koloským 3,11 důrazně připomíná, že v Kristu jsme všichni jedno.
Jaký postoj tedy máme zaujmout ke smíšeným manželstvím? Pokud jsou oba věřící, pak by takový vztah neměl podle Bible být problémem. Samozřejmě že každý pár, který zvažuje vstup do manželství, by se měl za to modlit a vzít v úvahu, jaké následky bude mít jejich manželství na rodinu a budoucnost jejich dětí. Měli by znát všechna rizika a být připraveni na možné problémy, které mohou v budoucnu vyvstat.
Dnes se stále častěji setkáváme s manželstvími napříč rasovými a náboženskými rozdíly. I za předpokladu, že oba v páru jsou stejného vyznání, je zde ještě mnoho důvodů ke zvážení takového svazku. Dva dospělí se mohou mnohem lépe přizpůsobit vzniklé situaci než jejich děti, které budou jakoby patřit k oběma rasám, ale prakticky se nezačlení do žádné z nich. Všechna taková manželství jsou pak zatížená stresem a tlakem okolí. Tato rizika je třeba přijmout a vyrovnat se s nimi.
Po druhé světové válce se vrátilo mnoho amerických vojáků zpět domů a přivedli si s sebou cizí manželky z mnoha rozdílných ras. Přestože byli vzájemně plní lásky a oddanosti, jazykové zábrany a tlak, který na ně společnost vyvíjela, způsobily, že se jejich manželství rozpadlo a tito muži poslali své manželky zpět do jejich rodného domova.
V tak vážném rozhodnutí by měli oba partneři hledat Boží vůli a prosit o jeho moudrost. Jen pokud nebudou prosazovat svá přání a nechají Boha, aby řídil jejich životy, mohou prožít hluboké odevzdání jeden druhému, které zkrásní jejich život až do konce dní.