Lidé obdaření světskou mocí, jsou přímo zodpovědní Bohu. Je to uvedeno v Bibli, Deuteronomium 17,18.19: „Když dosedne na svůj královský trůn, dá si napsat do knihy opis tohoto zákona, opatrovaného lévijskými kněžími. Bude jej mít u sebe a bude v něm číst po všechny dny svého života, aby se učil bát Hospodina, svého Boha, a bedlivě dodržoval všechna slova tohoto zákona a tato nařízení.“
Ti, kteří disponují mocí, jsou zodpovědni za výběr vhodných vůdců. Tak to stanovuje Bible v Deuteronomiu 16,18.19: „Ve všech svých branách, které ti Hospodin, tvůj Bůh, pro tvoje kmeny dává, si ustanovíš soudce a správce. Budou soudit lid podle spravedlivého práva. Nepřevrátíš právo, nebudeš nikomu stranit, nepřijmeš úplatek. Úplatek oslepuje oči moudrých a překrucuje slova spravedlivých.“
Měli bychom respektovat vládní zmocněnce a úředníky, kterým Bůh svěřil moc. Pojednává se o tom v Bibli, Římanům 13,1–4: „Každý ať se podřizuje vládní moci, neboť není moci, leč od Boha. Ty, které jsou, jsou zřízeny od Boha, takže ten, kdo se staví proti vládnoucí moci, vzpírá se Božímu řádu. Kdo se takto vzpírá, přivolává na sebe soud. Vládcové nejsou přece hrozbou tomu, kdo jedná dobře, nýbrž tomu, kdo jedná zle. Chceš, aby ses nemusel bát vládnoucí moci? Jednej dobře, a dostane se ti od ní pochvaly. Vždyť je Božím služebníkem k tvému dobru. Jednáš-li však špatně, máš proč se bát, neboť nenese meč nadarmo; je Božím služebníkem, vykonavatelem trestu nad tím, kdo činí zlo.“
Věřící jsou povinni spolupracovat s vládou a úřady. Bible to požaduje v Listu Titovi 3,1: „Připomínej bratřím, ať jsou podřízeni těm, kdo mají vládu a moc, a ať je poslouchají. Ať jsou vždy hotovi jednat dobře.“
Poslušnost Bohu a jeho zákonů se někdy může vylučovat s poslušností pozemských zákonů a moci. Bible dává jednoznačné řešení takové situace, Skutky 5,29: „Boha je třeba poslouchat, ne lidi.“
Ježíš spatřoval příklad řádného občanství v placení daní. Je to zachyceno v Bibli, v Matoušově evangeliu 17,27: „Ale abychom je nepohoršili, jdi k moři a hoď udici; vytáhni rybu, která se první chytí, otevři jí ústa a najdeš peníz; ten vezmi a dej jim za mne i za sebe.“
Křesťané by měli platit daně ochotně. Čteme o tom v Bibli, Římanům 13,5–7: „Proto je nutno podřizovat se, a to nejen z bázně před trestem, nýbrž i pro svědomí. Proto také platíte daň. Vládcové jsou v Boží službě, když se drží svých úkolů. Dávejte každému, co jste povinni: daň, komu daň; clo, komu clo; úctu, komu úctu; čest, komu čest.“