U Jana 19,14 je uvedeno, že Krista ukřižovali „okolo šesté hodiny“ (NBK). Jan zde uvádí čas, který byl v té době lidem známý: den se nepočítal od půlnoci, ale od východu slunce. To dokládají i jiné verše v Janově evangeliu (viz Jan 4,6.52; 11,9).
Většina komentářů nepřímo ukazuje na to, že Ježíš byl zajat zhruba o půlnoci. Poprvé jej vyslýchali v domě Kaifáše okolo 1. hodiny ranní a druhý pokus jej obvinit se mohl odehrát kolem 2. až 3. hodiny ranní. Pak došlo na vyšetřování před Synedriem, to bylo asi mezi 3. až 4. hodinou k ránu. V tomto ročním období se v zeměpisné šířce Jeruzaléma rozednívá kolem 4. hodiny a slunce vychází asi v 5:30 tamního času. Tento proces byl ukončen s jednomyslným verdiktem smrti, ale aby tento verdikt nabyl platnosti, musel být potvrzen v denních hodinách. Proto se brzy po východu slunce sešli členové židovské rady znovu a opět potvrdili Ježíšovo odsouzení na smrt. K Pilátovi se dostali krátce po 6. hodině. Slyšení u Heroda se odehrálo kolem 7. hodiny onoho pátečního rána. Druhé soudní jednání před Pilátem začalo kolem 8. hodiny ranní a skončilo snad před 9. hodinou ráno.
Okolo poledne, když byl Ježíš na kříži, zakryla celou zemi temnota až do třetí hodiny odpolední, kdy zvolal: „Dokonáno jest.“ (Jan 19,30)
V roce ukřižování vyšel 14. Nisan (den určený pro přípravu velikonočních beránků) na pátek, den přípravy na velikonoční předvečer se zároveň překrýval s přípravou na předvečer týdenního Šabatu (Jan 19,14.31.42; 20,1). Došlo také ke shodě mezi prvním ceremoniálním šabatem svátku nekvašených chlebů, 15. Nisanem, a týdenním Šabatem (Leviticus 23,6–8; Marek 15,42–16,2; Lukáš 23,5–24,1).