Jaký byl její původní jazyk?

Starý zákon byl původně napsán hebrejsky (malá část aramejsky) a Nový zákon byl napsán řecky.

Pár kapitol z knih Ezdráše (kap.4,8–6,18; 7,12–26) a Daniela (kap.2,4–7,28), jeden verš u Jeremjáše (kap.10,11) a jedno slovo v Genesis (kap.31, 47) nebyly zapsány v dobové hebrejštině, ale v aramejštině. Aramejština a hebrejština jsou si asi tak podobné jako čeština a slovenština. Odlišnosti mezi aramejštinou a hebrejštinou nemají povahu nářečí, proto jsou považovány za dva rozdílné jazyky.

Historie překladu

Překlady do staroslověnštiny a později do češtiny se vytvářely od okamžiku, kdy se na území Čech a Moravy dostalo křesťanství a s ním i Písmo. Až na výjimku, kterou je Bible kralická, byly všechny staročeské překlady Bible vytvářeny na základě nikoli původních textů (hebrejského, aramejského a řeckého), ale na základě latinské Vulgáty, neboť ta byla oficiálně používaným textem katolické církve od doby, kdy pronikla na Západ a kdy přerušila kontakty s řeckým Východem (překlad cyrilometodějský byl pořízen z řeckých textů).