Měl Ježíš nějaké bratry nebo sestry?

Čtyři muži – Jakub, Josef, Šimon a Juda – jsou v Bibli zmiňováni jako Ježíšovi bratři. (Viz Matouš 13,55; Marek 6,3) V průběhu staletí existovalo mnoho dohadů o tom, jaký je pravý vztah těchto mužů k Ježíši. Nabízí se tři pohledy:

1. že to byli Ježíšovi přímí bratři, tedy bratři jen ze strany matky, synové Josefa a Marie (a byli tudíž mladší než Ježíš);
2. že to byli jeho nevlastní bratři čili Josefovy děti z předcházejícího manželství (v tom případě by byli od něj starší a už vůbec by nemohli být pokrevními bratry);
3. že to byli Ježíšovi bratranci, podle některých z matčiny strany, podle jiných ze strany Josefa.

Ti, kdo zastávají první pohled, argumentují, že je to nejjednodušší a nejpřímější vysvětlení všech biblických odkazů na tyto bratry a že je to také ten nejnápadnější záměr u Matouše 1,25 a Lukáše 2,7.

Zastánci druhého pohledu zase uvádějí, že etika orientální rodiny by nedovolila, aby si mladší bratři dobírali staršího bratra nebo se nějak míchali do jeho záležitostí, jak to dělali tito Ježíšovi bratři. (Viz Marek 3,31; Jan 7,3.4) Dále pak poukazují na fakt, že Ježíš ponechal svou matku v péči apoštola Jana (Jan 19,26.27), a ne v péči jednoho ze svých bratrů, což logicky vede z závěru, že Marie žádné další děti neměla.

Názor, že tito bratři byli Ježíšovými bratranci z Josefovy strany, je založen na pouhé domněnce. Také argument, by to byli bratranci ze strany Marie, je založen jen na neprokázané identitě „Marie, manželky Kleofáše“ s Mariinou sestrou (Jan 19,25; Marek 15,40) a na neprokázané identitě Kleofáše s Alfeem (Marek 3,18).

V Bibli je napsáno, že Ježíšovi bratři po svatbě v Káně doprovázeli Ježíše a jeho matku do Kafarnaum. (Jan 2,12) Později je zaznamenáno, že se Marie a tito bratři dožadují návštěvy u Ježíše. (Matouš 12,46–50; Marek 3,31–35; Lukáš 8,19–21) S blížícím se koncem Ježíšovy služby jeho bratři požadují, aby prokázal své mesiášství, o kterém oni sami pochybovali. (Jan 7,3–5). Je jisté, že později prožili obrácení, jelikož ve Skutcích je zaznamenáno, že se před Letnicemi spojili s učedníky a dalšími na „modlitbách a prosbách“ (Skutky apoštolů 1,13.14). Pavel se zmiňuje, že všichni byli ženatí. (1. Korintským 9,5)

Mnoho komentátorů podotýká, že autor Judovy epištoly, který se sám označuje za „Jakubova bratra“, byl jedním z těchto bratří. (Juda 1) Všeobecně se také věří tomu, že vedoucím jeruzalémského sboru byl Jakub, bratr Páně. (Viz Skutky 12,17; 15,13) Tato domněnka se zdá být potvrzena Pavlovým odkazem na jeho návštěvu v Jeruzalémě, ve které uvádí, že viděl pouze Petra a „Jakuba, bratra Páně“ (Galatským 1,18.19).