Ježíš učil chápat význam a důležitost nezištné péče o potřebné. Můžeme o tom číst v Bibli, v Lukášově evangeliu 14,13.14: „Ale dáváš-li hostinu, pozvi chudé, zmrzačené, chromé a slepé. Blaze tobě, neboť nemají, čím ti odplatit; ale bude ti odplaceno při vzkříšení spravedlivých.“
Bůh očekává, že se postaráme o nemocné a trpící. Apoštol Pavel v listu Galatským 4,14 píše: „Vy jste se však ode mne neodvrátili s ošklivostí, ačkoli to pro vás bylo pokušením, ale přijali jste mne jako posla Božího, jako Krista Ježíše.“
Tím, že pečujeme o druhé, pečujeme o svého Pána. Čteme o tom např. v Matoušově evangeliu 25,40: „Král jim odpoví a řekne jim: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili. ‘ “