Nadìje pramení ze vzpomínky na vše, co pro nás Bùh uèinil. V Bibli, Øímanùm 5,1.2, se praví: “Když jsme tedy ospravedlnìni z víry, máme pokoj s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista, nebo skrze nìho jsme vírou získali pøístup k této milosti. V ní stojíme a chlubíme se nadìjí, že dosáhneme slávy Boží.”
Pokud jsi skleslý, doufej v Krista. Bible nám to radí v Žalmu 42,12: “Proè se tak trpce rmoutíš, má duše, proè ve mnì úzkostnì sténáš? Na Boha èekej, opìt mu budu vzdávat chválu, jemu, své spáse. On je mùj Bùh.”
Nadìje podnìcuje rozvoj dalších hodnotných ctností. V Bibli, Koloským 1,4.5, èteme: “…nebo jsme slyšeli o vaší víøe v Krista Ježíše a o vaší lásce, kterou máte ke všem bratøím pro nadìji zakotvenou v nebesích. Víte o ní, protože i k vám pøišlo slovo pravdy…”
Jestliže pamatujeme na zaslíbené vzkøíšení, naše nadìje sílí. Je to doloženo v Bibli, 1. Tesalonickým 4,13: “Nechceme vás, bratøí, nechat v nevìdomosti o údìlu tìch, kdo zesnuli, abyste se nermoutili jako ti, kteøí nemají nadìji.”
Musíš používat své srdce, abys byl schopen najít nadìji. Bible se o tom zmiòuje napø. v Listu Efezským 1,17.18: “Prosím … abyste … osvíceným vnitøním zrakem vidìli, k jaké nadìji vás povolal, jak bohaté a slavné je vaše dìdictví v jeho svatém lidu.”