Vláda

Lidé obdaření světskou mocí jsou přímo zodpovědní Bohu. Je to uvedeno v Bibli, Deuteronomium 17,18.19: “Když dosedne na svůj královský trůn, dá si napsat do knihy opis tohoto zákona, opatrovaného lévijskými kněžími. Bude jej mít u sebe a bude v něm číst po všechny dny svého života, aby se učil bát Hospodina, svého Boha, a bedlivě dodržoval všechna slova tohoto zákona a tato nařízení.”

Ti, kteří disponují mocí, jsou zodpovědní za výběr vhodných vůdců. Stanovuje to Bible v Deuteronomiu 16,18.19: “Ve všech svých branách, které ti Hospodin, tvůj Bůh, pro tvoje kmeny dává, si ustanovíš soudce a správce. Budou soudit lid podle spravedlivého práva. Nepřevrátíš právo, nebudeš nikomu stranit, nepřijmeš úplatek. Úplatek oslepuje oči moudrých a překrucuje slova spravedlivých.”

Měli bychom respektovat vládní zmocněnce a úředníky, kterým Bůh svěřil moc. Bible nás v Římanům 13,1–4 vybízí: “Každý ať se podřizuje vládní moci, neboť není moci, leč od Boha. Ty, které jsou, jsou zřízeny od Boha, takže ten, kdo se staví proti vládnoucí moci, vzpírá se Božímu řádu. Kdo se takto vzpírá, přivolává na sebe soud. Vládcové nejsou přece hrozbou tomu, kdo jedná dobře, nýbrž tomu, kdo jedná zle. Chceš, aby ses nemusel bát vládnoucí moci? Jednej dobře, a dostane se ti od ní pochvaly. Vždyť je Božím služebníkem k tvému dobru. Jednáš-li však špatně, máš proč se bát, neboť nenese meč nadarmo; je Božím služebníkem, vykonavatelem trestu nad tím, kdo činí zlo.”

Věřící jsou povinni spolupracovat s vládou a úřady. Bible o tom hovoří v Titovi 3,1: “Připomínej bratřím, ať jsou podřízeni těm, kdo mají vládu a moc, a ať je poslouchají. Ať jsou vždy hotovi jednat dobře.”

Poslušnost Boha a jeho zákonů se někdy může vylučovat s poslušností pozemských zákonů a moci. Bible dává jednoznačné řešení takové situace ve Skutcích 5,29: “Boha je třeba poslouchat, ne lidi.”

Ježíš spatřoval příklad řádného občanství v placení daní. Na dotaz výběrčích daní Petrovi odpověděl, Matouš 17,27: “Ale abychom je nepohoršili, jdi k moři a hoď udici; vytáhni rybu, která se první chytí, otevři jí ústa a najdeš peníz; ten vezmi a dej jim za mne i za sebe.”

Křesťané by měli platit daně ochotně. Čteme o tom v Bibli, Římanům 13,5–7 (SNC): “Proto je nutno vládu respektovat nejen ze strachu před trestem; to je i věc svědomí. Ze stejného důvodu například platíme daně. Stát je vybírá v zájmu veřejného blaha a také výběrčí svým způsobem slouží všem, když plní tento svěřený úkol. Dávejte tedy každému, co mu náleží: Komu daň – tomu daň, komu clo – tomu clo, komu úcta – tomu úcta, komu čest – tomu čest.”